So today it is exactly one year I last smoked. I deliberately do not write that I stopped because smoking is like all addictions, so I'm just a non-smoking smoker, just like abstinent alcoholics and other abstinent addicts.
This is not the first time I've stopped but I have to say that this time I feel different. I think I will not start again this time. Though I should not lead these speeches, I say this because I decided not to smoke anymore this time, and that is a very significant change.
So do not let me get fool, I still love the great smell, I have a terrible taste for them and there are plenty of situations where I'm literally missing them, but ... But a year ago, our last marmot was born. I'm not the youngest father, so I thought the smallest thing I can do for that, is to stop smoking and start taking a little care of mayself in odred to survive, at least until its 18th birthday.
And so I scratch my teeth, but surprisingly, I'm listening to my common sense that reminds me that I do not want to smoke every time I get a taste. Meanwhile, somehow it works.
For those who would also like to stop it, I would just like to point out that my consumption was enormous, paying something like the price of rent for a smaller apartment, on monthly basis. My decision was planned and implemented from day to day. No reduction, no disscussion, just STOP.
I did not use the nicotine patches, just chew nicotine bubble gums with menthol. But then I found out that it was more about chewing than the nicotine, so stoped also those chewing gums. I bought an Australian chew toothpicks, impregnated with tee tree oil, which cost me about 60 crowns, and sometimes I cuddled them. My dear partner made me snack "bars" of different vegetables, such as carrots or peppers, and I chew them as well. Today I'm without the "crutches" and I am able to manage my tastes pretty well so far.
But what I can not confirm is that the worst is the first few days or weeks. At least it does not apply to my case. In the beginning, my decision was very strong (and though it is still), I feel that by actually doing it (and I'm returning to the beginning of my text, actually, I am nothing more than non smoking smoker) slowly fades and I am in much greater temptation than I was at the beginning.
Well, so far, it seems that I can keep on, so please wish me luck and cross your finfgers! And if any of you have your own experience, please share it with me.
Tak dneska je to přesně rok, co jsem naposledy kouřil. Úmyslně nepíšu, že jsem přestal, protože s kouřením se to má jako se všemi závislosti, čili jsem jen nekouřící kuřák, stejně jako jsou abstinující alkoholici a jiní abstinující narkomani.
Není to poprvé, co jsem přestal, ale musím říct, že tentokrát mám pocit, že je to jiné. Myslím, že tentokrát znovu nezačnu. I když tyhle silácké řeči bych neměl vést, říkám to proto, že tentokrát jsem se rozhodl, že už kouřit nechci a to je velmi významná změna.
Tedy nenechte se mást, pořád mi cigerety velice voní, mám na ně děsnou chuť a je spousta situací, kdy mi vysloveně chybí, ale... Ale, před rokem se narodil náš poslední svišť. Nejsem taťka nejmladší, a tak jsem si řekl, že to nejmenší, co pro to pískle mohu udělat je, přestat kouřit a začít o sebe trochu dbát, abych mu vydržel, alespoň do 18 narozenin.
A tak skřípu zuby, ale kupodivu se mi daří poslouchat svůj zdravý rozum, který mi připomene, že přeci nechci kouřit pokaždé, když dostanu chuť. Zatím to nějak funguje.
Pro ty, kteří by s tím také chtěli zatočit bych chtěl jen podotknout, že moje spotřeba bývala enormní, as tak v ceně nájmu za menší byt. Mé rozhodnutí bylo plánované a provedené ze dne na den.
Náplasti jsem nepoužíval, jen občas žvýkal nikotinové žvýkačky s mentolem. Pak jsem ale zjistil, že jde spíš o to žvýkání než o ten nikotin, takže i ty žvýkačky jsem oželel. Koupil jsem si australská žvýkací párátka napuštěná tee tree oil, bratru asi za 60 korun a občas jsem je ocucával. Moje drahá polovička mi pak dělala svačinové "tyčinky" z různých zelenin, jako je třeba mrkev nebo paprika a s tím jsem vystačil. Dnes už jsem bez "šidítek" a své chutě zatím ovládám.
Co ale nemohu potvrdit je, že nejhorší je prvních pár dnů nebo týdnů. Alespoň u mě to neplatí. Na začátku bylo mé rozhodnutí velmi pevné ( a i když stále je), tak mám pocit, že tím, že už jem to vlastně dokázal (a znovu se vracím k úvodu svého textu, vlastně jsem nedokázal nic, než být nekouřícím kuřákem), pomalu slábne a jsem v daleko větším pokušení, než jsem byl na začátku.
No zatím se zdá, že vydržím, tak mi držte palce! Pokud má někdo vlastní zkušenost, sem s ní! Budu se těšit!