Druhá strana výlohy aneb investujte chytře
K tomuto článku mne přivedlo PR sdělení nejmenované módní společnosti , kdy mezi atributy silně panoval popisek cílové skupiny " finančně nezávislý".
Stále mi běželo hlavou, zda se někdo zamyslel nad tím co to opravdu znamená....
source: ErikaWittlieb - Pixabay
Pojďmě se tedy podívat za kulisy módního průmyslu a opěvované finanční nezávisloti.
Tučné konto ani plná peněženka není stav, kdy mluvíme o finanční nezávislosti, je tomu ve chvíly, kdy osoba došla do stadia pasivního příjmu.
Tímto termínem bych ovšem nenazývala běžnou/bohatší společnost. Se zaměřením na módu můžeme tento "nesmysl" vidět mnohem zřetelněji.
Ze života...
Mladé slečny často šetří svůj již tak omezený příjem pouze za účelem nákupu drahého oblečení. Někdy svůj rozpočet utratí pouze za oblečení a doplňky, které samozřejmě VELMI potřebují. Bohužel již nevidí dopad na své tělo a psychiku.
Lidé pracující v showbyznysu, módě a jiném "prestižním" odvětví jsou často nuceni oblékat se do luxusního zboží, jsou přeci na očích, kdy může zaznít má oblíbená hláška
" Co by tomu řekli lidé?"Společnost samotná ( běžné ve velkoměstech po celém světě ) utváří klamnou myšlenku, že by měl člověk vypadat jako od Mattela, krásně a uhlazeně. Všichni přeci víme, že šaty dělají člověka. A jak by Vás ohodnotila porota v metru? =)
Je tohle opravdové bohatství, natož nezávislost?
source: MichaelGaida - Pixabay
Jaká je pravda??
Jsme chyceni konzumním životem. Taková je nejsyrovější pravda.
Obchodní společnosti s modním průmyslem, vytvořili nádhernou symbiózu, když stvořili kult nedosažitelnosti a potřeby. Obě tyto věci pracují již v podvědomí, proto je snažší jejich následná aplikace.
Nedosažitelnost - souboj mezi společenskými vrstvami, kdy je vždy vyvolána touha po lepších produktech příklad:
"Koupím si tento kabát XX značky, vypadá nádherně, to budou lidé koukat." Hra na žití v oddělenosti jsem přeci lepší než ta bída venku.
Potřeba - potřeba vyvolaná pod tlakem příklad:
"Potřebuji nové sako, abych zapůsobil, ano musím mít tohle, protože je od XX značky a to již samo o sobě působí dobře."
"Dnes jsem viděla krásné tričko na XX zpěvačce, prostě ho chci a potřebuji."
Bohužel tento systém je dobře promyšlený a snadno se udržuje a tak společnost protáčí své finance na produktech, které jsou nadhodnoceny až desetinásobkem výrobní a nákupní ceny.
Co tedy dělat ?
Osobně používám metodickou pomůcku. Pokud se rozhoduji při koupi oděvů oslovím sama sebe s větou
" Jsi tvůrce nebo papoušek?"
dalo by se to modifikovat na " Je to opravdu nutné, potřebuješ to k životu?"
Možná se může zdát, že je to přehnané. Ale pravý smysl si uvědomíte pokud se tento systém zhroutí.
Můj příběh
Již asi 5 let pracuji v modním průmyslu. Je to skvělé inspirující prostředí, které mi mnoho dalo. A jak čas ubíhá nepovšimnete si jak moc propadáte iluzím, které jsem popsala v předchozích větách.
Mým strašákem byl pocit méněcenosti, který mě nutil kupovat nové oblečení, doplňky, starat se o sebe jen proto, aby mě okolí nezavrhlo. Příliš jsem se zabývala sama sebou, až jsem se dopracovala k mentální anorexii a jiným psychickým problémům. Ačkoli bych to nečekala.
Velký zlom u mě způsobilo cestování, především Vietnam. Je známým faktem, že Vietnam je velkým distributorem padělaného zboží. Najdete tam tržnice plné takových produktů, ovšem v jiné kvalitě než je tomu jinde. V České Republice, je výlet do takové tržnice spíše úsměvnou záležitostí, ale ve Vietnamu by jste mnohdy nepoznali rozdíl. Věřte mi poznám jej, ale tam...Možná se část zboží od originálních výroben prodává i na černém trhu, netuším.
Ale co tím chci říct, pokud se zruší bariéra nedostupnosti a zboží je plně dostupné pro všechny, vidíte jeho opravdovou hodnotu. Běžně v ulicích Vietnamu, nosí lidé luxusní značky (samozřejmě nepravé) v kterých jezdí na motorkách, mají šílené kombinace, mnohdy jsou špinaví, ale nikdo to neřeší. Nikdo nemá zájem posuzovat okolí dle oděvu, protože to ztratilo hodnotu. Je to prostě oděv k užitku.
Na tržišti jsem takto viděla kabelku v přepočtu za 1000 Kč později v turistické třídě jsem ji viděla v originalním obchodě za 40000 Kč. Většina luxusních značek je výráběna ve Vietnamu, Číně či Kambodže. Hlavou vám prolítne co když jsou obě ze stejné výrobny?
Inu tato myšlenka se nezdrží dlouho, protože propuknete ve smích jaká bublina toto vše je.
Dnes jsem již zredukovala vliv konzumu, jak je to jen možné a zaměřuji se na věci, které jsou opravdu podstatné. Vybrala jsem si svobodu...
Věřím tomu, že jsou zde na Steemitu lidé vnímavý a přemýšlivý. A s tímto konzumním problémem se dokáží poprat nejen při výběru oblečení, ale dokáží myslet investičním způsobem.
Přesto kdyby to po Vás sahalo pamatujte " Jsi tvůrce nebo papoušek?"
Děkuji za přečtení
Meow, meow to all ♥
Upvote, comment, **resteem** and follow me.