Alespoň mě ne...
Chyby k životu neodmyslitelně patří. Děláme je všichni, děláme je všude a děláme je pořád. Některý chyby jsou levný z hlediska investovanýho času, nebo financí a jiný vyjdou pořádně draho. Ideálně se tak chceme vyhnout všem těm potenciálním obřím failům a sekat pokud možno ty drobný. A úplně ideálně je nechceme opakovat, ale dělat nový blbosti. A nejinak tomu je u cvičení/tréninku/zápase. Což ostatně jednou pěkně demonstroval Christopher Sommer v jednom podcastu, kde říkal, že mu nevadí chyby jeho atletů, ale děsně ho rozčiluje, když někdo opakuje stejný chyby pořád dokola, protože to naznačuje, že neposlouchá. Proto údajně nabádá svý svěřence k tomu, aby odstranili chybu předchozí a udělali jinou...
Mně osobně třeba moje chyby rozčilujou a učim se s nima vyrovnávat. Nerad blbě nastavim trénink, ať už sobě, nebo (hůř) někomu jinýmu. Nemám rád, když něco nevim, nebo mi něco nejde. Na druhou stranu chápu, že je to něco, čemu se nelze vyhnout. Protože jak se říká, nikdo učenej z nebe nespad. A někdo je v rozeznávání a odstraňování vlastních minel rychlejší a někdo pomalejší. To je život. Proto o co víc jsem tvrdej na sebe, o to míň jsem tvrdej na ostatní. Chápu totiž, že dělat chyby není příjemný. Zvlášť když jsou "drahý".
Možná z toho důvodu se tak mazlim s programingem, rozcvičkama, řešim a učim se dejchat, nebo doporučuju dělat a sám dělám doplňkový cviky. Všichni se totiž chceme vyhnout úplným katastrofám (teda ne že by zmíněný věci automaticky znamenaly záruku toho, že se nic špatnýho nestane), ale někdy jim paradoxně jdeme vlastním chováním naproti, aniž bychom to tušili. A jako člověk v tomto tématu o něco málo lépe vzdělán, než majorita společnosti, tenhle pattern občas vidím možná o trochu dřív. A tak jsem radši majoritu času opatrnější a komfortní zóny rozšiřuju pozvolna. Protože někoho zničit, je strašně snadný (a jo taky jsem to dělal). Ale někoho zlepšit, někoho vzdělat, někoho něco naučit, vybudovat nějakou odolnost, to je náročná věc...
A na závěr dnešní fartleková desítka. Na pohodu, protože se vracim po pauze zvolna zpět do tréninkovýho procesu.
