Dnes to nebude o horách, cestování, vybavení apod. Mimo těchto aktivit je totiž už od dětství mým velkým koníčkem i historie (zejména vojenská) a v současné situaci na Ukrajině vidím spoustu historických paralel. A bohužel, jak řekl George Santayana, kdo si nepamatuje svou minulost, je odsouzen ji opakovat.
A jakéže paralely vidím v současné situaci? Především se závěrem třicátých let a vznikem druhé světové války, jen s tím rozdílem, že v roli Německa je dnes Rusko a v roli všehoschopného diktátora je namísto Hitlera Putin, částečně pak i s rokem 1968 a událostmi kolem invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
Začalo to v závěru roku 2013 a naplno propuklo v roce 2014. Putin tehdy přišel s rétorikou, že je potřeba chránit Rusy, potažmo rusky mluvící obyvatelstvo, na Krymu a Donbase a z tohoto důvodu Krym Rusko přímo obsadilo a Donbas, respektive samozvané republiky, "pouze" podporovalo materiálem a jsem přesvědčen o tom, že i vojáky (kdo tvrdí, že ne, si podle mě lže do kapsy). Pro porovnání, jakou rétoriku Hitler používal v r. 1938 vůči Československu? Prakticky totožnou, také chtěl jen chránit své německé občany uvězněné v Československu, potažmo připojit území odpradávna německá.
Další věcí je stupňování tlaku vůči Ukrajině. Už od roku 2014 přichází Rusové a jejich separatističtí spojenci z východu Ukrajiny neustále s tvrzeními o genocidě rusky mluvících obyvatel ze strany ukrajinské většiny, nicméně nikdy nepřišli s jediným přesvědčivým důkazem, resp. všechny důkazy byly poněkud zvláštního charakteru a většina jen propaganda a dezinformace. Je to prakticky totožná situace jako v roce 1938 u nás - Hitler také hlásal do celého světa, jaká zvěrstva pácháme na jeho německých soukmenovcích, dokonce to přimělo Brity poslat sem vyšetřovací misi pod vedením lorda Runcimana tzv. Runcimanovu misi.
Vytvoření jižního nástupního prostoru. I tady je obrovská historická paralela, v ukrajinském případě anexe Krymu v r. 2014, v případě Československa to byl anšlus Rakouska v březnu r. 1938. V obou případech si tak útočník vytvořil ideální nástupiště pro rozetnutí území vedví a možné obklíčení (minimálně většiny) armády v jedné části země. Československý plán byl pomalu za boje ustupovat na východ a přejít pak s armádou přes Podkarpatskou Rus do Rumunska, což chtěl Hitler překazit ofenzivou z Kladského výběžku a Rakouska, což by naši armádu odřízlo na západě. Nepochybuji, že ukrajinský plán je v případě nepříznivého vývoje situace ustupovat na západ směr Polsko, Slovensko a Rumunsko a plán Rusů byl vyrazit jedním proudem ze severu, druhým z okupovaného Krymu a odříznout velkou část ukrajinské armády na východě.
Ukrajina je také, stejně jako Československo v roce 1938, sama (i když je pravda, že my měli alespoň spojeneckou smlouvu s Francií). Sama, bez spojenců, nucena bránit se agresorovi, který má jak větší lidský potenciál, tak větší armádu, zdroje atd. Nicméně, zde je obrovský rozdíl, Ukrajina se rozhodla svou samostatnost a směřování své země bránit, za což jak vedení země v čele s prezidentem Zelenským, tak hlavně všechny vojáky a obyčejné lidi, nesmírně obdivuji! Jak řekl prezident Masaryk, o hranice se nediskutuje, o hranice se střílí!
Když už mluvíme o rétorice, Hitler, stejně jako Putin, si na menších akcích zkoušel, co vše mu svět dovolí. Hitler ve třicátých letech potichu militarizoval německý stát, posouval vnímání omezení zavedených Versailleskou mírovou smlouvou, až v roce 1934 přikročil k zavedení branné povinnosti a vše vyvrcholilo v březnu 1936 obsazením a remilitarizací Porýní. Stejně tak Putin nejprve přišel na "pomoc" povstaleckým územím v Gruzii, následovalo obsazení Krymu a nyní otevřená invaze na Ukrajinu. A co dělal svět tehdy i dnes? Prakticky nečinně přihlížel a oba diktátoři věděli, že mohou zajít dál.
Pamatuju si, že ve středu 23. února jsem byl pracovně v Olomouci a večer se díval na zprávy. Byla tam mapa, jak jsou ruská vojska rozmístěna kolem Ukrajiny od Brestu a Pinsku v Bělorusku po Taganrog na jihu Ruska a samozřejmě na okupovaném Krymu. Připomnělo mi to jinou mapu, mapu rozmístění německých vojsk kolem Československa v září 1938, kdy německá vojska svírala mohutný půlkruh od Slezska, které až téměř po Ostravu bylo tehdy německé, až po Bratislavu. V tu chvíli mi přeběhl mráz po zádech, spojil jsem si všechny informace do jednoho obrazu a řekl si, že ten šílenec Putin musí být zastaven.
Další paralela je se situací ruských vojsk, respektive s řekněme ideologickou přípravou. V roce 1968 sem přijeli sovětští vojáci s tím, že přijeli osvobodit Československo od fašistů a kontrarevoluce. Jaké pak bylo rozčarování, když je obyvatelstvo namísto vítání a projevů radosti zahrnulo, v lepším případě, nadávkami a posílali je domů. Také první sled okupačních vojsk byl poměrně rychle vystřídán a nahrazen lépe "připravenými" vojáky. I spousta (troufám si tvrdit, že většina) ruských vojáků jela na Ukrajinu s tím, že ji jdou osvobodit od banderovců a nacistů a prostý lid je bude vítat s otevřenou náručí.
Co však díky Bohu není stejné jako tehdy je, kromě toho, že se Ukrajina brání, také reakce západních zemí, které uvalily opravdu silné sankce na Rusko a doufejme, že proběhne buď palácový převrat, nebo skutečná revoluce, která smete Putina a jemu podobné a nasměruje Rusko zpět na správnou cestu. Bůh ví, že bych to té už dlouho těžce zkoušené zemi a hlavně jejímu lidu moc přál.