Dnes mě čeká zkouška z kurzu pedagogického minima. Měla bych ve stručnosti teoreticky odpovědět na jednu z vylosovaných otázek a následně popsat, jak se daná problematika projevila v mé lekci, o které jsem pak sepsala závěrečnou práci. Když jsem však viděla seznam otázek, tak mi to přišlo velice vtipné. Je jich totiž pouze 6. Nicméně tyto otázky jsou celkem zajímavé, a proto jsem se rozhodla o nich napsat článek.
První tři otázky spolu úzce souvisí, a proto si dovolím k nim nejdříve udělat krátký úvod a až potom na ně odpovědět.
Pokud bychom pojem „pedagogický cíl“ chtěli definovat, tak by definice
mohla znít takto: „pedagogický cíl je výsledek, kterého má být lektorovým pedagogickým působením dosaženo. Cíle by měli vést ke konkrétním výstupům. Existuje pro ně tzv. pravidlo SMART.
Cíle můžeme dělit podle několika kritérií. Podle míry obecnosti je dělíme na obecné a konkrétní, podle časového horizontu je dělíme na dlouhodobé a krátkodobé a podle oblasti, kterou rozvíjíme, je dělíme na odborné a sociální. Každý pedagog by se měl snažit o rozvíjení jak odborných cílů, tak i sociálních.
A teď už konečně mohu odpovědět na samotnou otázku.
1. Otázka: Odborné cíle
Někdy se nazývají jako výukové cíle. Cílem je, aby si žáci osvojili dovednosti, vědomosti a návyky, které potřebují při vykonávání dané zájmové činnosti. Mezi tyto cíle může patřit například rozvíjení schopnosti stříhat anebo nácvik používání anglických modálních sloves ve větě.
2. Otázka: Sociální cíle
Někdy se nazývají jako výchovné cíle. Cílem je, aby si žáci osvojili schopnosti a dovednosti z oblasti mezilidských vztahů a z oblasti osobnostně sociálního rozvoje sebe sama. Mezi tyto cíle může patřit například rozvoj komunikace, vzájemná spolupráce atd.
3. Otázka: Plánování aktivity vedoucí k naplnění cílů
Aktivity a metody by měl vybírat lektor tak, aby byly prostředkem k naplnění cílů, aby žáky zaujaly, aby byly rozmanité a aby odpovídaly schopnostem a dovednostem žáků. Vždy by měl lektor vycházet ze stanovených cílů a z aktivní znalosti cílové skupiny. Metodou pro naplnění cílů může být například hra, výklad anebo nápodoba. Metoda je pak realizována konkrétní technikou, což je činnost, pracovní postup atd.
4. Otázka: Cílová skupina
Tato otázka je trochu obsáhlejší, jelikož máme několik cílových skupin. Ale v otázce se máme správně zaměřit na naši konkrétní skupinu. Já však napíšu toho trochu více, než jen o mé skupině.
Vývoj člověka můžeme rozdělit na jednotlivá období: prenatální období, novorozenecké období, kojenecké období, batolecí období, předškolní věk, mladší školní věk, pubescence, adolescence, dospělost (to se rozlišuje na mladší věk dospělý, střední věk dospělý a starší věk dospělý), stáří. Já si dovolím popsat pouze některé skupiny, jelikož pedagog volného času většinou učí pouze 3 až 4 základní skupiny.
Předškolní věk (3-6 let)
Je to období plné fantazie a her. Pomocí her rozvíjí své psychické funkce, jako jsou například myšlení, fantazie atd. V tomto období se u dětí už objevuje individualita a trvalejší povahové rysy. Dítě tedy již zvládá plnit úkoly samostatně a soustředí se na to, co ho zajímá. Děti mají v tomto období velkou fantazii a často si vymýšlí, ale nejedná se o vědomé lhaní. V tomto období se vyhraňuje, zda dítě bude levák či pravák. Děti již zvládnou projevit širokou škálu emocí, mezi které patří i závist a žárlivost. Dítě již získává povědomí o pohlaví (muž a žena).
Pedagog by měl myslet na to, že by učení mělo probíhat formou hry a měl by podporovat fantazii. Nové věci by se měli zkoušet pomalu a opakovaně a měli by střídat aktivity, aby děti dokázali udržet pozornost.
Mladší školní věk (6-9 let)
Jedná se o období, kdy děti poprvé jdou do škol, což je pro ně velkou změnou. Jejich vzorem se stává učitel či učitelka. V tomto období se rozvíjí záliby dítěte. Při hře napodobují skutečnost a už se tolik neprojevuje fantazie. Myšlení je už konkrétní a názorné. Dítě začíná rozlišovat přijatelné a nepřijatelné chování. Dítě již je schopno vlastních kritických soudů okolních jevů.
Pedagog by měl myslet na to, že je pro žáka vzorem a že napodobuje jeho chování. Jelikož si dítě v tomto období často vybírá životní koníčky, tak pedagog má možnost ovlivnit budoucí směrování jeho života. Žák často zkouší hranice, pedagog by tedy měl umět citlivě nastavovat meze. Žáci dokážou podat prostou formou zpětnou vazbu, jak se jim činnost líbila. Žák potřebuje kompenzovat celodenní sezení ve škole, potřebuje tedy pohyb.
Pubescence (10-15let)
Období pubescence lze popsat jako nejdramatičtější období života, jelikož dochází k hormonálním, fyzickým a psychickým změnám. Na jeden organismus probíhá příliš mnoho změn. Dochází tedy k citové rozkolísanosti, podrážděnosti a nestálosti. Často v tomto období zkouší děti své vlastní síly. U dětí se rozvíjí nezávislost, kde se snaží vymanit vlivu rodičů. Rodič v tomto období ztrácí statut neomylné a nedotknutelné bytosti, proto hledají vzory jinde. Autority podrobují kritice a odmítají vše co je předepsané a o všem pochybují.
Pedagog by měl myslet na to, že je důležité žákům předat aktivitu a zodpovědnost. Je dobré zkoušet nové aktivity, které budou zajímavé a netradiční. Není dobré žáky limitovat tím, že by na některé činnosti mohl být malý. Je dobré je zapojovat do činností, kde mohou být někomu příkladem a prospěšní druhému člověku.
5. Otázka: Pedagog nositel moudra a pedagog průvodce
Při učení může mít lektor dva postoje. Jedním z nich je pedagog jako nositel moudra. Pedagog nositel moudra zná fakta a má jasno v problematice. Tyto fakta předává žákům. Zná řešení problémů a chce naučit žáky správný postup řešení. Cítí povinnost žáky poučit a vyvést je z jejich nevědomosti. Žáky chrání před chybami a za chyby žáky trestá. Komunikace probíhá převážně jednostranně, kde pedagog mluví k žákovi.
Druhým možným postojem je pedagog jako průvodce. Pedagog průvodce má znalosti, ale počítá s tím, že žáci o daném problému mohou vědět více než on. V problému se orientuje a spolu s žáky hledá řešení, společně hledají ideální řešení. Dětem nabízí prostor se vyjádřit a zapojit se. Učí žáky pracovat s chybou. Komunikace je vždy oboustranná, jedná se tedy o dialog.
6. Otázka: Evaluace
No tak to je v krátkosti souhrn odpovědí na základní otázky, které se mohou objevit při mé dnešní zkoušce. Tak uvidíme, jak to dopadne a zda se mě nebudou ptát i na další věci.