Třetí den za sebou místo válení doma u telky nebo někde na pivu trávím volno u kámoše Ládi na zahradě. A ne, nejde o grilovačku. Makáme na jeho životním projektu – bazénu jak z katalogu. On si prostě řekl, že letos žádný mačkání na koupáku s cizíma lidma. Bude mít svoje soukromý „Bahamy“ přímo za barákem. A já? No co… kamarád je kamarád, pomáhat se musí, ne?
Láďa tu díru vykopal sám. Jo, čteš dobře – sám. Žádnej bagr, jen lopata, krumpáč a hodně odhodlání. Když jsem to viděl poprvý, málem mi spadla brada. Vypadalo to jak jáma na dinosauří vykopávky. Říkám mu: „Ty vole, tady by se schoval malej panelák!“ A on jen: „To je teprv začátek.“
Poslední tři dny jsme jeli další fázi – srovnat dno a připr
avit to na betonovou desku. Vytáhli jsme vibrační desku, co ti rozhodí nejen zuby, ale i poslední zbytky kávy v žaludku. Pořádně jsme to udusali, aby to bylo rovný jak podle pravítka. Nikdo nechce plavat v bazénu z kopce.
Pak přišly na řadu kari sítě – takový ty železný mříže, co drží beton pohromadě. To je kapitola sama pro sebe. Musí se to nařezat, donosit, poskládat a podložit, aby to drželo tam, kde má. Chodíš po tom, všude kusy železa a kameny, ale jak se to začne rýsovat, máš z toho radost jak malý dítě na Vánoce.
Další krok? Ztracený bednění. To jsou ty betonový tvárnice, co zůstanou na místě a budou držet stěny bazénu. Jakmile tohle postavíme, můžeme začít lít beton a pomalu to celé uzavřít. Láďa má v hlavě plán, že během pár dalších volných dnů bude hotovo. Pak už jen napustit vodu, hodit lehátko, drink do ruky a rozjet letní chill.
Jasně, mohl bych ten čas strávit jinak. Sedět doma, sjíždět seriály, hrát PlayStation, nebo si prostě jen užívat klid. Ale tohle má svoje kouzlo. Je to makačka, zpocený tričko, bolavý záda… ale i spousta srandy. A hlavně – až se příští léto budu cákat v tomhle bazénu, budu moct s hrdostí říct: „Jo, tohle jsem pomáhal stavět!“
Takže jo – ruce od bláta, záda jak po zápase v MMA a večer padám do postele jak pytel cementu. Ale stálo to za to. Protože kámošům se má pomoct. Nejen sedět v hospodě a řešit světový problémy u piva. Někdy je prostě potřeba vzít lopatu, krumpáč nebo vibrační desku a jít makat.
--
Third day in a row, instead of chilling at home or grabbing a beer, I’m spending my free time at my buddy Láďa’s place. And no, this ain’t a BBQ party – we’re working on his life project: a swimming pool straight out of a catalogue. He decided that this summer there’s no way he’s squeezing in with strangers at a crowded public pool. He’s gonna have his own private “Bahamas” right in the backyard. And me? Well… a friend’s a friend – you gotta help.
Láďa dug the hole himself. Yeah, you read that right – himself. No excavator, just a shovel, a pickaxe, and a ton of determination. First time I saw it, my jaw almost hit the ground. Looked like a pit for dinosaur fossils. I told him, “Dude, you could hide a small apartment block in here!” And he just said, “This is only the beginning.”
The past three days we’ve been working on the next phase – leveling the ground and getting it ready for the concrete slab. We fired up the vibrating plate compactor – the kind that rattles not only your teeth but also the last bit of coffee in your stomach. Packed it solid so it’s flat as a board. Nobody wants a pool that slopes like a ski hill.
Then came the rebar mesh – those steel grids that hold the concrete together. That’s a whole mission on its own. You gotta cut it, haul it, lay it out, and prop it up so it stays right where it needs to be. You walk over it, there’s steel and rocks everywhere, but once it starts taking shape, you feel like a kid unwrapping Christmas presents.
Next step? Lost formwork – those concrete blocks that stay in place and form the pool walls. Once we get that up, we can start pouring concrete and closing it in. Láďa’s plan is to have it done in the next few free days. Then it’s just fill it with water, throw in a lounge chair, grab a drink, and let the summer chill begin.
Sure, I could be spending my time differently. Sitting at home, binging shows, gaming, or just enjoying peace and quiet. But this has its own vibe. It’s sweaty work, sore backs, dirty hands… but also a ton of laughs. And the best part – when I’m splashing around in that pool next summer, I’ll proudly say: “Yep, I helped build this!”
So yeah – hands covered in dirt, back feeling like I went 12 rounds in the ring, and I crash into bed at night like a bag of cement. But it’s worth it. Because friends help each other. Not just sit in the pub solving world problems over beer. Sometimes, you just gotta grab a shovel, pickaxe, or compactor and get to work.****