I'm here again with my notes from travels along the E3 route which leads through a large part of Europe. In the last part I mentioned that I am close to another country that this route leads through. For me specifically, it meant a return to Poland and especially the beginning of the 6th stage. So let's see what this unknown landscape has prepared for me.
Máme tu opět zápisky z mých cest po trase E3 která vede přes velkou část Evropy. V minulém díle jsem se zmínil o tom, že jsem blízko další země přes kterou tato trasa vede. Pro mě konkrétně to znamenalo návrat do Polska a hlavně začátek 6 etepy. Pojďme se tedy podívat co si pro mě tato neznámá krajina připravila.
I got up very early in the morning to start my journey as soon as possible. I quickly ran out into the sunrise and then went to pack up my living space. The bear was still in the same place as in the evening, according to the murmurings from the valley. So the fire plan worked.
Ráno jsem vstal velmi brzy, abych se na cestu vydal co nejdříve. Rychle jsem vyběhl na východ slunce a pak šel zabalit bydlení. Medvěd byl stále na stejném místě jako večer, podle brumlání z údolí. Takže plán s ohněm zafungoval.
The journey along the ridge that divided Slovakia and Poland was pleasant as it led slightly downhill. But you had to be careful about the deep ruts left by all-terrain vehicles and tractors. Mainly there was a 360-degree view. Which allowed a lot of photo opportunities.
Cesta po hřebeni, který rozděloval Slovensko a Polsko byla příjemná jelikož vedla pořád z mírně z kopce. Ale bylo třeba dávat pozor na hluboké koleje vyjeté od terénních vozidel a traktorů. Hlavně se naskytoval pohled 360 stupňů. Což umožňovalo spoustu fotografických možností.
When I passed through the pattern valley in front of the last village that awaited me in Slovakia and topped up the water in one of the many springs that were here. At the same time, the village is called Suchá Hora (Drought Mountain). I crossed the border officially at a border crossing that was abandoned years ago. There was already a border guard on the Polish side, but they let me pass by on foot without noticing, because they mainly monitored the speed of cars.
Když jsem prošel paternovým údolím před poslední vesnicí, která mě na Slovensku čekala a doplnil vodu v jednom z mnoha pramenů, které zde byly. Přitom se vesnice jmenuje Suchá Hora. Překonal jsem hranici oficiálně na hraničním přechodu, který byl opuštěn před lety. Na Polské straně hraniční stráž již byla, ale mě pěšího nechaly projít bez povšimnutí, protože dohlíželi hlavně na rychlost.
Crossing the border like a wave of a magic wand that changed everything. Landscape, buildings and prices from Euros to Zlotys. Which scared me at first, but I realized it almost immediately and calculated the purchase in my head right. In the end, the prices were about 20% cheaper than in Slovakia.
Překročení hranice jako mávnutím kouzelného proutku se všechno změnilo. Krajina, budovy i ceny z Eur na Zloté. Což mě prvně vyděsilo, ale téměř okamžitě jsem si to uvědomil a nákup správně spočítal. Ceny nakonec byly asi o 20% levnější jak na Slovensku.
One last look at the places I came from and hooray for a completely new landscape. Full of small fields, interspersed with meadows and grazing cattle. I immediately fell in love with the place because I had never seen anything like it in Europe. Beautiful panoramas of high mountains and the surrounding hilly landscape cultivated with minimal industrialization.
Poslední pohled do míst odkud jsem přišel a hurá do úplně nové krajiny. Plné malých políček, proložených loukami a pasoucím se dobytkem. Okamžitě jsem si to místo zamiloval, protože něco podobného jsem v Evropě ještě neviděl. Nádherná panoramata vysokých hor a okolní kopcovitá krajina obdělávaná minimální industrializací.
Through the undulating landscape, I reached the top of Gubalóvka (1133m), where a total circus awaited me. Stacks of people everywhere, stalls with everything possible. Even a scam called a Shell. So I ran as fast as I could and headed for the woods, which were only few and far between in this area. Because the area around Zakopane is densely populated. I was surprised at the construction going on here. Hundreds, maybe thousands of houses under construction and roads full of vans and trucks transporting materials for construction.
Přes vlnitou krajinu jsem došel až k vrcholu Gubalóvka (1133m), kde mě čekal totální cirkus. Všude mraky lidí, stánků se vším možným. Dokonce i podvod jménem skořápky. Tak jsem co nejrychleji proběhl a zamířil k lesu, kterých bylo v této oblasti málo. Protože okolí Zakopaneho je hustě osídleno. Byl jsem překvapen jaká zde probíhá výstavba. Stovky, možná tisíce rozestavěných domů a silnice plné dodávek a náklaďáků, které převáží materiál na stavby.
Before the place where I planned to spend the night, I had to cross one more valley. Walk through the town of Poronin, where I wanted to buy something for a bonfire dinner. Which turned out to be a challenge. As the store on the map was out of business and no others were marked there. So I had to follow people carrying bags, but there weren't many of them because most of them moved here by car and stopped at a place where they wanted to buy something. In the end, the task was successful and I was equipped with local sausages. On my way through the city, I came across a classic Polish yard with a Polish car. Right outside the city, I started to climb sharply on the former ski slope to the top of Galocowa Grapa (980m).
Před místem kde jsem měl v plánu přenocovat, jsem musel překonat ještě jedno údolí. Projít městem Poronin, kde jsem chtěl koupit něco k večeři na oheň. Což se ukázalo jako výzva, protože obchod v mapě byl mimo provoz a žádný další zde značen nebyl. Takže jsem musel sledovat lidi co nosí tašky, ale těch moc nebylo protože většina se zde pohybovala vozem a zastavili v místě kde chtěli něco koupit. Nakonec se úkol podařil a já byl vybaven místními klobásami. Cestou městem jsem narazil na klasický Polský dvorek s Polským autem. Hned za městem jsem začal prudce stoupat po bývalé sjezdovce na vrchol Galocowa Grapa (980m).
From where, of course was a perfect view of the High Tatras, which I took advantage of at sunset. Then there was nothing left but to make a fire on one of the fire pits I found. Fry the bought sausage and go to sleep.
Odkud byl samozřejmě perfektní výhled na Vysoké Tatry, což jsem využil při západu slunce. Pak už nezbývalo nic jiného než si rozdělat oheň na jednom z ohnišť, které jsem našel. Opéct koupenou klobásu a jít spát.
| Total distance traveled | Conquered peaks | Total altitude |
|---|---|---|
| 1339,2 Km | 226 | 78039 m |
This day was a big surprise for me, because what I found was a treasure that probably has no parallels in Europe. The road kind of disappeared because I was looking at the landscape. So I didn't even realize how far I actually walked. At the end of the day, I had 32.8 Km in my legs and climbed 799 meters and descended 867 meters. The number of peaks was small compared to the previous days. The final number stopped at number 6.
Tento den byl pro mě velkým překvapením, protože to co jsem našel za poklad, který nemá v Evropě pravděpodobně obdoby. Cesta tak nějak utekla, protože jsem se díval do krajiny. Tak jsem si ani neuvědomil jakou vzdálenost jsem vlastně ušel. Na konci dne jsem měl v nohách 32.8 Km a nastoupáno 799 metrů a sestoupáno 867 metrů. Počet vrcholů byl oproti předchozím dnům malý. Konečné číslo se zastavilo na číslovce 6.