I've said it before, and I'll say it again. When you go out to shoot photos, you can never be sure what you'll end up bringing home.
This time, I headed out to photograph a cultural event, but it turned out that I had mixed up the dates and was a whole month off. It’s one thing to mistake a day, but a month? Well, as it turns out, it can happen. But since I was already out and ready, I decided to extend my walk from the park to one of the local ponds. That place is a sure bet for me ‒ I hardly ever leave without capturing something.
Říkal jsem to už několikrát a zopakuju to ještě jednou. Když jde člověk někam fotit, nikdy si nemůže být jistý, co si nakonec přinese.
Tentokrát jsem šel fotit jednu kulturní akci, ale ukázalo se, že jsem byl časově nezaostřený a spletl jsem si termín o celý měsíc. Jako zmýlit se o den, budiž, ale o měsíc? Inu, jak je vidět, i to se může stát. Ale když už jsem byl venku a připravený, jen jsem si prodloužil cestu z parku k jednomu z místních jezírek. To je pro mě taková jistota ‒ odtud skoro nikdy neodejdu s prázdnou.
Slovy básníka:
Půjdu, matičko, k jezeru, na kulturní akci se vy…vyrezignuju.
Of course, it was just as I expected. I sat down on a toppled log, spent a while lounging in the sun, and soon the show began.
The event kicked off with the aerial display. Two kingfishers zoomed past, but I barely had time to capture these stunning jewels of the bird world. They zipped around me with such speed that they nearly created a sonic boom. In fact, all I caught was a fleeting glimpse of two bright blue streaks.
Then two dragonflies arrived. They took turns landing on a nearby fallen log. One would arrive while the other took off, and then they’d switch places.
Tak samozřejmě, bylo to jak jsem očekával. Sedl jsem si na vyvrácený kmen, chvíli jsem jen tak lelkoval na sluníčku, a za chvíli začalo představení.
Přehlídku zahájily vzdušné síly. Byli to dva ledňáčci, ale tyto nádherné klenoty ptačí říše jsem vyfotit nestačil. Prohnali se kolem mě s takovou rychlostí, že málem vyvolali supersonický třesk. Vlastně jsem z nich viděl jen dvě zářivě modré šmouhy.
Pak přiletěly dvě vážky. Střídali se na vedlejším povaleném kmenu. Vždycky jedna přiletěla, druhá odletěla a pak zase naopak.
The robust dragonflies were soon replaced by much more delicate damselflies. The smaller they are, the brighter they seem ‒ their bodies shimmered with a metallic gloss.
In the last shot, I managed to photograph both of them at the same time. The damselfly is perched on a leaf, with the dragonfly in the background.
Mohutné vážky zakrátko vystřídaly mnohem subtilnější šidélka. O co jsou menší, o to jsou zářivější ‒ jejich tělíčka svítily kovovým leskem.
Na poslední fotce se mi povedlo vyfotit obě současně. Šidélko je na listu, vážka v pozadí.
The show continued on. The navy made an appearance with swans and ducks, along with the ground troops represented by some nutria. I even had to step in to prevent a small incident. But I’ll save that story for my next article. There’s always more to share.
Přehlídka pak ještě pokračovala. Dostavilo se námořnictvo (labutě a kachny) a pozemní síly (nutrie). A dokonce jsem musel zabránit jednomu drobnému incidentu. Ale to si nechám na příští článek. Není všem dnům konec.
Thank you for taking the time to read this post, if you have any questions, criticisms or suggestions I would appreciate it if you would throw them in the comments box
