PROČ EMIGROVAT NA BALKÁN
Lidé se odjakživa stěhovali za lepším živobytím. Od válečných uprchlíků přez zlatokopy, hlavní motivace pro emigraci byla především touha po lepším životě. Ani v dnešní době tomu není jinak. Zlatá horečka už sice ochladla, ale pohyb osob z mnoha důvodů nelze zastavit. Ať už jsou lidé pohánění čímkoliv, emigrace je dost často odpovědí na jejich problém.
Pojďme se tedy podívat na určitá kritéria, která při výběru nové destinace hrají roli a proč si myslím, že Balkán nemá ve světě konkurenci minimálně pro Česko/Slovenského občana.
Geografická výhoda
Jako Středoevropané máme dveře na Balkán doširoka otevřené. Necelých patnáct hodin jízdy autem a ocitnete se v hlavní metropoli balkánských soustátí, Bělehradu. Cestu k moři do Chorvatska také není třeba našinci moc do detailu popisovat.
Blízkost země původu je opravdu velkou výhodou. Při emigračním procesu je potřeba mnoho dokumentů a právních kliček, které se mohou prodražit když se člověk snaží přestěhovat, řekněme do Japonska a něco si "zapomene". Člověk tedy při emigraci na Balkán, neztrácí úplně kontakt se svou domovinou, pouze rozšiřuje její hranice o kousek dále.
Ekonomický benefit
Existence těsně za hranicí Evropské unie, umožňuje kontakt se silným ekonomickým hráčem jak pro podnikatele tak zaměstnance. "Onlinizace" pracovních procesů spoustě z nás umožňuje práci z domova, respektive odkudkoli. Ale i v případě člověka pracujícího z domova hraje blízkost k EU důležitou roli, například díky stejnému časovému pásmu. Pokud žijete na Bali a jste nuceni pracovat v noci, z dlouhodobého hlediska to možná nemusí být udržitelná strategie.
Takzvaní "Gastarbajtři" profitují z finanční arbitráže vyspělého Rakouska a živí celé rodiny z jedné výplaty. Rok odpracovaný v EU = dva až tři roky na Balkánu.
Levná, avšak kvalifikovaná pracovní síla zase vytváří výhody pro podnikatele, hledající kde a jak ušetřit s blížící se ekonomickou nejistotou.
Dohody o dvojím zdaňování s většinou evropských zemí a nízká korporátní daň je dostatečný faktor pro spoustu firem zvažujících relokaci.
Klimatická situace
Bývalé Jugosláviji se přezdívalo východní Kalifornie. Možnost lyžování a plavání v moři během jediného dne si opravdu nemůžete dovolit všude. Velkoměsta mohou být lehce nepříjemná v období školních prázdnin, ale blízkost jezer a pláží kompenzují tento problém nadmíru dobře. Fauna a flóra je na Balkánu opravdu rozmanitá a každé roční období něčím překvapí.
Kulturní blízkost
Jistý druh člověka zažije kulturní šok určitě i tady, ale ve srovnání s jinými destinacemi ne o mnoho dále, je Balkán pořád v kategoriji nám velice blízké. Když pomineme místní šarvátky a nesmyslné války, jsou místní lidé v podstatě ze stejného těsta. Ano, například v Albánii má našinec z kulturního hlediska dost čemu porozumět, ovšem v mnoha ohledech je místní kultura čistší a zachovalejší než naše. Místní lidé přeci jen žijí trochu postaru, znají řemesla a žijí ve větším kontaktu s přírodou i když to na první pohled vypadá že ji spíš znečišťují.
Náboženství tu samozřejmě hraje větší roli než v našich kotlinách, ale minimálně v křesťanské komunitě, nikdo moc neřeší vaše vyznání, či přesvědčení a konverzace může pokračovat vesele dále.
Místní jídlo je skvělé, víno je lepší než francouzské a i to pivo se dá pít. O rakiji těžko psáti, jelikož si to člověk vždycky trošičku nepamatuje…
Flexibilní vymáhání zákonů
Tento aspekt se jen těžko popisuje, ale ve zkratce je Balkán územím možného. Trochu jako z filmu z devadesátých let. Úplatky jsou přijímány a banální přestupky se často řeší mávnutím ruky či mrknutím oka. Člověk ovšem musí mít určitou míru oprsklosti a nebát se o hlavu většího policisty ve značně vojensky vypadající uniformě.
Dalo by se říct, že místní zákon se ohýbá jako břízka ve větru, podle toho jakým směrem více peněz fouká. Záleží tedy na osobní preferenci a světonázoru. Špatní aktéři jsou všude, ale jistá míra "uplatitelnosti" se čas od času může hodit.
Tomash Dvorzak