Jan Hus Trail / Jakobsweg - From Bad Waldsee to Unterteuringen (GER...

It's Wednesday and that means that I'm here with another continuation of the notes from the travels following the footsteps of Jan Hus from Prague to Constance. In today's continuation, we will look at two historical cities, the landscape that surrounds the towns and enter the area near Bodensee.

Je středa a to znamená, že jsem tu s dalším pokračováním zápisků z cest po stopách Jana Husa z Prahy do Kostnice. V dnešním pokračování se podíváme do dvou historických měst, krajiny která města obklopuje a vstoupíme do oblasti nedaleko Bodensee.

To the new day I got up before sunrise. And while I was packing, a doe came near me. The wind was blowing from the other side, so she didn't know about me at all. And all I happened to have a telephoto lens on to shoot the sunrise in the agricultural landscape.

Do nového dne jsem vstal před východem slunce. A při tom když jsem se balil do mé blízkosti přišla srna. Vítr šel z druhé strany, takže o mě vůbec nevěděla. Náhodou jsem měl nasazen teleobjektiv pro focení východu slunce v zemědělské krajině.

When I came out of the forest, the rising sun slowly began to illuminate the landscape. It took about half an hour for the sun to climb higher above the horizon. Then it became unbearably hot for the journey between the fields and meadows.

Když jsem vyšel z lesa krajinu pomalu začalo osvěcovat vycházející slunce. To trvalo asi půl hodiny, než slunce vylezlo výše nad horizont. Pak se udělalo nesnesitelné horko pro cestu mezi poli a loukami.

So it was time again to photograph details in the villages I passed through. Before the first town, I had a long forest waiting for me, which was full of all kinds of bloodthirsty vermin, so there was no reason to stop here.

Takže na řadu přišlo opět focení detailů ve vesnicích, kterými jsem procházel. Před prvním městem měl čekal, ale dlouhý les, který byl plný všelijaké krvežíznivé havěti a tak nebyl důvod se zde zastavovat.

On one of the meadows in front of the town of Weingarten, a massive oak provided shade for a while.

Na jedné z luk před městem Weingarten my na chvíli poskytl stín mohutný dub.

In the city itself, I headed to a large historic building that probably used to be a monastery. Nowadays, there is a faculty of education here.

V samotném městě jsem zamířil k velké historické budově, která asi bývala klášterem. V dnešní době je zde pedagogická fakulta.

I walked through the side streets to the shopping center, where I bought everything I needed. For example, socks and t-shirts, because the original ones had seen their best days.

Postranními uličkami jsem došel až k nákupnímu centru, kde jsem dokoupil vše potřebné. Třeba ponožky a trička, jelikož ty původní měli nejlepší dny za sebou.

After I set off again, I began to climb a wooded hill that provided me with shade on a hot day. Through this forest I came to another town called Ravensburg.

Potom co jsem opět vyrazil na cestu. Jsem začal stoupat do zalesněného kopce, který mi poskytl stín v horkém dni. Tímto lesem jsem došel k dalšímu městu, které se jmenuje Ravensburg.

I didn't stay in the historic center thanks to the hot weather. I only took a few photos of the towers, of which there are a large number in the city. And then headed for the train station.

V historickém centru jsem se nezdržel díky horkému počasí. Udělal jsem jen pár fotek věží, kterých je ve městě velký počet. A pak jsem zamířil k nádraží.

There I became interested in the station building and later the very interestingly designed underpass.

Tam mě zaujala nádražní budova a později velmi zajímavě řešený podchod.

I sat for a while in the shade on the other side of the tracks. Where I was joined by an elderly man, obviously tired of the weather. He began to complain that the weather. The weather had never been like this. I could stand listening to it for about 5 minutes before heading out into the scorching heat.

Chvíli jsem se posadil ve stínu na druhé straně kolejí. Kam se ke mě přidal postarší muž, evidentně unaven z počasí. Začal si stěžovat, že takové počasí nikdy nebylo. Vydržel jsem to poslouchat asi 5 minut a raději vyrazil do spalujícího horka.

In one of the peripheral districts of the town, there was a view of the historic center. Where I sat again for a while in the shade on a bench. And after about 15 minutes I set off for the forest. Through which the path led for the next 10 kilometers.

V jedné z okrajových čtvrtí města byl výhled na historické centrum. Kde jsem opět chvíli poseděl ve stínu na lavičce. A po přibližně 15 minutách vyrazil k lesu. Kterým cesta následujících 10 kilometrů vedla.

The journey through the forest was pleasant and I was not happy to leave the forest. And I had to must walk the hot road. Fortunately, not for long.

Cesta lesem byla příjemná a nebyl jsem rád, když jsem les opustil. A musel jít po rozpálené silnici. Naštěstí ne na dlouho.

The path turned off the road and headed towards the river. At one turn to the river I headed towards it. A family with children was swimming here. I didn't hesitate for a minute and headed for the river too. I soaked everything possible that could cool me down for the next trip.

Stezka uhnula ze silnice a zamířila k řece. Na jedné odbočce k řece jsem k ní zamířil. Koupala se zde rodina s dětmi. Neváhal jsem ani minutu a do řeky také zamířil. Namočil jsem všechno možné co mě mohlo ochladit pro další cestu.

In the village of Brochenzell, I had to be very careful about which way to go, because here the St. James's Path split into two directions. I continued further west.

Ve vesnici Brochenzell jsem si musel dávat dobrý pozor, kudy bud pokračovat, protože se zde Svatojakubská stezka rozdělila do dvou směrů. Pokračoval jsem tou směrem na západ.

Not long after I entered the forest, I had to adapt the path. Because there was a harvester across the road here who harvested wood. So I took a little detour through a village called Ettenkirch.

Za nedlouho co jsem vstoupil do lesa jsem musel cestu přizpůsobit. Protože zde byl přes cestu harvestor, který těžil dřevo. Takže jsem si udělal malou zacházku přes vesnici jménem Ettenkirch.

When I rejoined the trail again. On the corner was a stall with local products. In the warm weather, I was most interested in ice cream. And since I didn't have change for one piece. I had to buy two. Cooling down with delicious ice cream was sufficient.

Když jsem se opět připojil na stezku. Na růžku byl stánek s lokálními produkty. V teplém počasí mě nejvíce zaujala zmrzlina. A jelikož jsem neměl drobné na jeden kus. Musel jsem si koupit dva. Ochlazení lahodnou zmrzlinou proběhlo dostatečně.

From then on I just tried to get to the place I had chosen as a place to sleep. In the last village before my destination, I still had a joker in the form of a restaurant where I wanted to have a cold beer. There was no pub here in reality, but there was a procession of former students who had graduated from high school and had a cart full of beers with them. They immediately offered me a beer. And when they see that I just disappeared one beer. I got one more and then one for the trip. And so I was able to go to sleep on the edge of the fields in a resting place.

Od té doby jsem se jen snažil dostat k místu, které jsem vybral jako nocleh. V poslední vesnici před mým cílem jsem měl ještě žolíka v podobě restaurace, kde jsem si chtěl dát studené pivo. Hospoda zde ale nebyla, ale byl zde průvod bývalých studentů, kteří zakončili střední školu a měli sebou kárku plnou piv. Okamžitě mi jedno pivo nabídli a když viděli, že ve mě jen zmizelo. Dostal jsem ještě jedno a pak jedno na cestu. A tak jsem mohl jít spát na okraj polí na místě určeném k odpočinku.