No nic.
Po Novém roce jsem se vrhl zpět do práce. Byť velmi pozvolně, neb dozvuky divokých svátků stále pociťuji a nutno dodat, že moje Garminy tuto nenadálou změnu vývoje taky nenesou lehce. Jak to tak bývá, alkohol má neblahý dopad nejen na játra a ledviny, ale i na moje srdce a moje klidová tepová frekvence (dále KTF) se zvýšila v průměru o 4-5 t/m (tepů za minutu). Moje chytré hodinky si tak neustále myslí, že jsem přetížen (což je asi do jistý míry pravda) a jsem konstantně ve stresu.
Vytrvalost, jakožto dovednost, která zabírá pravidelně nejvíc času, jsem tak potrénoval poprvé až koncem týdne v neděli. Jak je poslední dobou mým zvykem, velmi pomalu a pozvolna, protože dvanáctihodinovku, na kterou se chystám, tu hádám prostě na sílu, neurvu. Tam je potřeba v první řadě nastřádat objem kilometrů a věnovat tomu spoustu času.
Za týden jsem ale i přes volnější režim nastřádal slušnou porci minut intenzivní aktivity.
No a rozjel jsem opět Qi-gong challenge užaninevimkolikatypokus... (ale tak cesta je cíl ne?)
- 6 minut (1. den)
- 5 minut (2. den)
- 7 minut (3. den)
- 5 minut (4. den)
- 7 minut (5. den)
- 6 minut (6. den)
- 6 minut (7. den)
A nakonec ještě jedno zlepšení. Malý krok pro lidstvo, ale velký pro mě, neb tento drill o něco lépe chápu, dokážu se v něm lépe natáhnout a lépe to vypadá.
